♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥♥○♥○♥○○♥♥♥○♥○♥○○♥○♥○♥○♥○♥○♥♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○♥○

Leden 2011

Osvícenství,Absolutismus

7. ledna 2011 v 22:06 | wikipedia

Osvícenství

myšlenkové hnutí v Evropě 17. - 19. stol.; porenesanci a reformaci poslední a nejrozsáhlejší forma ideového odporu proti feudalismu. Ovlivnilo i mimoevropský společenský vývoj. Příznačné je racionalistické pojetí dějin společnosti jako boje "světla rozumu" (odtud název) s tmou nevědomostí a předsudků a přesvědčení,

že zdrojem pokroku národů je poznání, vzdělání a "osvícené" zákonodárství. S důrazem na rozum souvisel boj osvícenců za nezávislost myšlení a svobodu přesvědčení; osvícenství je zjevně zaměřeno proti církvi a církevním dogmatům i u těch představitelů, kteří nejsou ateisty. Osvícenství je výrazem duchovní emancipace nových sociálních vrstev (buržoazieinteligence); proto zdůrazňuje přirozenou rovnost lidí oproti stavovským privilegiím, svobodu proti despotismu, snášenlivost proti fanatismu. Termín osvícenství se objevil nejprve uVoltaira a J. G. Herdera, utvrzen byl statí I. Kanta
Co je osvícenství z roku 1784. - Osvícenství nebylo jednotným proudem, zahrnovalo odlišné názory filozofické, sociální i politické. Jeho původ je v Holandsku a v Anglii, kde byl vyjádřen zejm. filozofií empirismu, teorií smlouvy společenské, úsilím o rozumové náboženství a etiku (požadavek náboženské tolerance, vznik deismu). Nejvýrazněji se osvícenství projevilo ve Francii 18. stol.; k nejvýznamnějším osvícencům patřil Voltaire, Ch. L. Motesquieu, J. A. de CondorcetÉ. B. de Condillac. V popředí stáli francouzští materialisté J. O. de La MettrieP. H. D. von HolbachC. A. HelvétiusD. Diderot. Mnozí patřili mezi encyklopedisty. V Německu bylo osvícenství spojeno se zkoumáním předpokladů rozumu, etiky a svobody ve filozofii I. Kanta; ideje rozumu, vývoje a pokroku jsou vyjádřeny zejm. u G. W. F. Hegela. V Čechách se osvícenství prolínalo snárodním obrozením. - V soudobé filozofii postmoderny je tradičně pozitivní hodnocení osvícenství relativizováno; osvícenství je považováno za vrchol moderny, vyznačující se zejm. nekritickou vírou v pokrok a lidskou racionalitu a s tím související diktaturou rozumu vůči všemu, co je chápáno jako mimorozumové, netradiční, alternativní. Viz téžabsolutismus osvícenský.

Absolutismus osvícenský


způsob vlády absolutistických panovníků ovlivněných idejemi osvícenství. Za vlády např. Friedricha II. Velikého PruskuJosefa II. v Rakousku Kateřiny Veliké v Rusku byly uskutečněny rozsáhlé reformy, avšak prosazené "shora", na základě vůle panovníka, nikoliv jako výsledek nátlaku "zdola"; nebyla tedy zpochybněna podstata absolutní autority vládce, pouze byl kladen větší důraz na jeho zodpovědnost. Viz též absolutismus.